TISÍC ČAPÍCH HNÍZD

Pátek v 14:36 | Jiří Skuhrovec |  ČESKÁ HISTORIE I SOUČASNOST "napřeskáčku"
Kresba Miroslav Kemel


Anonymní firmy dodnes dostávají dotace jako běžícím pásu. Opravdu stačí vyšetřit právě tu jedinou?

Firma Andreje Babiše, toho času s anonymními akciemi, dostala dotaci, následně byla převedena pod Agrofert. Jedná se pravděpodobně o porušení dotačních pravidel, možná i zákona. Z médií se zdá, jako by to byl jediný případ podobného triku či podvodu, který je třeba řešit.

Podle našeho průzkumu za posledních deset let šlo firmám s anonymními akciemi 2367 dotací v celkové hodnotě asi 30 miliard Kč. Dalších 8 miliard Kč dostali příjemci, kteří těsně po přidělení dotace přešli pod nějaký koncern. Najdeme mezi nimi řadu dalších dotací firmám získaným Agrofertem, ale třeba i společnostmi ČEZ, RWE nebo E.ON (neříkám, že vždy musí nutně jít o trestný čin). Závěr: Čapí hnízdo nebylo a není nějakou výjimkou. Takové čachry se s dotacemi prostě dělají, a stát to toleruje. Nebo alespoň doteď toleroval.

Spravedlnost má měřit stejně ministru financí, jako malíři pokojů. Přesto z těch tisíců čapích hnízd si policie vybrala jen ten ministerský. Nezaujatému člověku se musí zdát, že na případ se dostalo jen proto, že jde o exponovaného politika. To neznamená, že přijmout dotace pro Čapí hnízdo bylo etické - že to dělali všichni nezbavuje viny. Ale bude trochu podezřelé, když se skončí u jednoho hnízda - případné odsouzení by mělo otevřít nejspíš stovku dalších kauz. Přece není možné, aby zákon dopadal jen na někoho.

Přestaňme vyrábět nová čapí hnízda

Ale vyšetřování dalších kauz není to nejpodstatnější. Když hoří dům, tak nejdřív hasím, až pak se ptám, kdo ho zapálil. Stejně tak ČR by měla vedle vyšetřování řešit, jak přestat vyrábět další Čapí hnízda. Podobné dotace totiž dnes a denně tečou do anonymních kapes. Za kolika dalšími stojí nějací politici a kmotři? Nejdříve je potřeba penězovod zavřít, ne jen vytírat zatopenou podlahu. K tomu mohl přispět z pozice ministra i sám Andrej Babiš - třeba nastavením zákona o finanční kontrole, nebo dokládáním vlastníků podle rozpočtových pravidel. Neudělal to.

Spolu s dalšími organizacemi v platformě Rekonstrukce státu jsme pomohli zrušit anonymní akcie, nejsnazší formu skrývání vlastníka. Teď je na řadě druhý trik: offshory a daňové ráje. U firem vlastněných z Nizozemska a Kypru totiž končí v ČR víc dotací, než třeba v Moravskoslezském kraji. Pojďme je donutit přiznat vlastníky, dohlédněme ať platí daně v ČR. Ubyde Čapích hnízd, a třeba bude i z čeho platit učitele a spravovat silnice.
Zdroj: blog Jiřího Skuhrovce

 


ČEŠI ŠETŘÍ NA NOVÉ BYDLENÍ NEJDÉLE Z EVROPY

29. července 2017 v 10:31 | Aťan |  ČESKÁ HISTORIE I SOUČASNOST "napřeskáčku"

Proč si to jako ovce necháme líbit?
Bydlení v České republice je nejméně dostupné. Vyplývá to ze studie Deloitte Property Index 2017, která porovnává data patnácti evropských zemí a Izraele.

 



Dopis, který udělá revoluci v zakázkách nemocnic

29. června 2017 v 13:49 | Jiří Skuhrovec |  ČESKÁ HISTORIE I SOUČASNOST "napřeskáčku"

Léky nelze nakupovat "pod rukou" jako dosud, stojí v odpovědi Bruselu na podnět neziskovek EconLab a Oživení.

Před čtyřmi měsíci jsme s využitím softwarového zpracování registru smluv vypracovali analýzu, jak velké nemocnice nakupují léky za stamiliony a vyhýbají se veřejné soutěži. Používaly k tomu výjimku ze zákona pro zboží s proměnlivou cenou. Ovšem takhle vyložená výjimka by šla aplikovat v zásadě na cokoliv - což potvrzuje i Evropská komise v odpovědi na náš podnět, kde výjimku navrhuje omezit.

Spolu se zveřejněním našeho zjištění jsme na problém upozornili odpovědné ministry Šlechtovou a Ludvíka. Jenže jak konstatuje i Brusel - nic se nestalo. Od orgánů se očekává vyjasnění výjimky, zejména skutečnosti, že se nevztahuje na léčivé přípravky. Ministerstvo přitom zadavatelům v metodice tvrdilo pravý opak. Nyní bylo vyzváno komisí k nápravě, neboť jeho výklad je zřejmě v rozporu s Evropskými směrnicemi - hospodářskou soutěž totiž spíše podkopává, než podporuje.

Jak velký je to problém?


Jak dokládá hodnocení nemocnic zIndex, mimo režim zakázek jde v nemocnicích většina nákupů. Například hodnocení Nemocnice na Bulovce ukazuje, že v letech 2012-2014 šlo pouze 6 % nákupů nemocnice skrze veřejné zakázky. Zboží a služby za celých 3,5 mld. Kč naopak nemocnice zřejmě nakoupila v režimu malých zakázek, ve kterém může vybírat zadavatele napřímo. Tím vznikají zbytečná rizika nákupu za nevýhodné ceny či korupce.

Odhadujeme, že mimo zákon takto ročně proteče z nemocnic řádově 60 mld. Kč, a to navzdory faktu, že ÚOHS již v roce 2015 označil obdobnou aplikaci výjimky nemocnicí v Motole za nezákonnou. Nemocnice by proto měly nakupovat prostředky skrze regulérní zakázky - jak v zájmu dodržení zákona, tak zejména v zájmu hospodárnosti. Nabízí se například využití dynamických nákupních systémů, které umožňují pružně reagovat na aktuální poptávku a změny cen, aniž by nemocnici omezovaly na jediného dodavatele.

P.S. Když tvrdá lobby nemocnic v čele s ministrem Ludvíkem žádala plošnou výjimku z registru smluv, skutečně se obávaly o zdraví pacientů? A nebo spíš toho, že se takto provalí, kam jde polovina jejich nákupů?

Další články


Kam dál