JAN ŽIŽKA z Trocnova

23. ledna 2010 v 13:39 | Aťan |  ČESKÁ HISTORIE I SOUČASNOST "napřeskáčku"
01

Jan Žižka z Trocnova a Kalicha (1360, Trocnov - 11. října 1424 u Přibyslavi) byl známým českým válečníkem, stal se tvůrcem vojenské defenzívní taktiky, opírající se o vozovou hradbu. Nejvíce se stal známým na samém sklonku svého života, kdy se postavil na stranu husitů a stal se jejich vojevůdcem. Jako vrchní hejtman táboritů nebyl nikdy poražen. Jeho neporazitelnost byla založena nejen na válečnickém umu, ale také na tvrdě dodržované disciplíně (za porušení dispciplíny byly kruté tresty - viz Žižkův vojenský řád) jím vedených vojsk. Protivníci ho nazývali "potvora ohyzdná", "krvavý Herodes", "psanec" a "svatokrádce", zatímco příznivci "hejtman nadmíru odvážný, udatný, smělý a vážný". (celý článek)

ž2
Žižkův rodový znak, původně zcela neznámý, ve 20. století byla objevena nezřetelná pečeť s erbem z roku 1378. Barvy jsou neznámé, ale vzhledem ke zvyklostem doby je pravděpodobné, že rak byl rudý ve stříbrném štítě.

Patrně jako malý chlapec utržil sečnou ránu, která zřejmě nemohla vzniknout při hře. Avšak kdy a jakým způsobem přišel malý Jan k tomuto zranění, které muselo hyzdit levou půlku obličeje a kterým přišel o oko, není známo. Na Trocnově kolem r. 1378 začal hospodařit na přibližně 15 ha polí. Erbem s rakem a způsobem života se nelišil od lepších sedláků v okolí. Asi ve dvaceti letech se oženil s Kateřinou, dívkou z nedalekého Čeřejova. Z Žižkových dětí se ví pouze o dceři, ale není známo, jak se jmenovala. Majetek trocnovského zemana ztrácel postupně na hodnotě a Žižka se musel stále zadlužovat. Prodával polnosti a během několika let přišel o všechno včetně Trocnova.
O dalších osudech Žižky až do r. 1406 není známo takřka nic. Z Popravčích knih rožmberských a jihlavských vyplývá, že Jan Žižka přibližně v letech 1406 až 1409 působil mezi silničními lapky. K této "kariéře" byl Žižka donucen právě existenční nouzí. Žižka tehdy vedl drobnou záškodnickou válku proti Rožmberkům. Právě v této době se učil způsobům boje, které později úspěšně uplatnil, totiž přepadům ze zálohy, životu ve stálém střehu a hlavně použití lsti.

Ž3

V červenci r. 1409 vystavil král Václav IV. Žižkovi amnestní list. Mohlo to být za nějaké dřívější zásluhy, o nichž opět není nic známo. Žižka tak mohl vstoupit do královských služeb. Ještě předtím však přijal nabídku Jana Sokola z Lamberka, s nímž se zúčastnil "bitvy století" u Grunwaldu. Pro to, zda se Žižka bitvy opravdu zúčastnil, zase nezvratný důkaz neexistuje.
Žižka se asi v letech 1411-1412 usadil v Praze, kde nastoupil službu u královského dvora, u něhož vykonával funkci "vrátníka". V královské rezidenci byl možná dokonce i osobním komorníkem královny Žofie. S největší pravděpodobností v této době chodil na Husova kázání do Betlémské kaple. Poprvé na straně revoluce se Žižka objevil v červenci r. 1419 při novoměstské defenestraci. V r. 1421 se rozhodl přestavět obsazenou tvrz v Litoměřicku na hrad Kalich, po němž se pak nadále psal. Jako vrchní hejtman nejprve táborů a pak východočeského svazu nebyl nikdy poražen.

oko
Žižka raněn do oka před hradem Rábí

sud
Porážka železných pánů u Sudoměře dne 25. března r. 1420

čas
Čáslavský sněm v červnu 1421,
na němž poprvé vedle pánů a rytířů zasedli zástupci měst


Žižka vybudoval stálé polní vojsko s jeho vojenským řádem, rozhodujícím způsobem zdokonalil systém obrany ve vozové hradbě s pravidelným nasazováním dělostřelectva. Žižkovo jméno je spjato s defenzivní fází husitské revoluce a upevňováním pozic uvnitř státu. Ke cti slepého vojevůdce patří i skutečnost, že když umíral, nedisponoval téměř žádným majetkem. Jan Žižka je po právu označován za největšího vojenského génia v českých dějinách.
Zemřel 11. 10. 1424 při obléhání Přibyslavi.

sm


 


Komentáře

1 Jan Žižka Jan Žižka | Web | 28. prosince 2011 v 12:53 | Reagovat

Jan Žižka zemřel na dýmějový mor :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.