Mezinárodní vesmírná stanice ISS

11. ledna 2010 v 19:01 | Aťan |  VESMÍR

Mezinárodní vesmírná stanice (International Space Station - ISS) je v současné době jediná trvale obydlená vesmírná stanice. První díl stanice, modul Zarja, byl vynesen na oběžnou dráhu 20. listopadu 1998. Od 2. listopadu 2000, kdy na stanici vstoupila první stálá posádka, je trvale obydlena alespoň dvoučlennou posádkou, která se každých 6 měsíců obměňuje. Stanice je umístěna na nízké oběžné dráze Země ve výšce kolem 350 km s periodou oběhu 92 minut.

V mnoha ohledech ISS reprezentuje sloučení předchozích plánovaných nezávislých stanic, ruské stanice Mir 2 a americké Freedom. Kromě ruských a amerických modulů plánovaných pro tyto stanice je ke stanici připojen evropský laboratorní modul Columbus a japonský laboratorní modul Kibō. (KLIKNI NA Wikipedii) článek 2


V animaci klikněte dle šipky na obrázek ISS. Na levém modelu si myší vyberete jakýkoliv modul, který chcete vidět zevnitř. Pohled lze panoramaticky otáčet o 360 stupňů.

1. Kibo
Laboratorní systém Kibo (japonsky Naděje) je hlavním příspěvkem japonské kosmické agentury JAXA k mezinárodní kosmické stanici ISS. Jedná se o multifunkční vědecký systém, složený z několika hlavních částí: PM (Pressurized Module) - hlavní přetlakový modul se skříněmi na experimenty; ELM-PS (Experiment Logistics Module - Pressurised Section) - malý přetlakový skladovací modul; EF (Exposed Facility) - externí plošina pro experimenty; ELM-ES (Experiment Logistics Module - Exposed Section) - externí skladovací plošina; JEM RMS (Japanese Experiment Module Remote Manipulator System) - manipulátor.
2. Harmony
Harmony (dříve známý jako Node 2) je modul Mezinárodní vesmírné stanice. Slouží jako přechodová část mezi moduly. Obsahuje čtyři přístrojové skříně zajišťující napájení připojených modulů elektrickou energií a přenos dat. Zařízení bylo k vesmírné stanici připojeno 26. října 2007. Připojením Harmony k ISS považuje NASA americké jádro stanice za dokončené. Modul Node 2 byl přejmenován na Harmony v březnu 2007. Jméno bylo vybráno studenty v akademické soutěži, které se zúčastnilo více než 2200 škol z 32 států USA. Pravidla soutěže od studentů požadovala, aby vesmírnou stanici studovali, postavili model modulu v měřítku a napsali esej, kde vysvětlili své navrhované jméno. Zařízení ve tvaru válce váží přibližně 13 600 kg, jeho délka je 7,2 m a průměr je 4,4 m. Je druhým ze tří přechodových modulů mezi hlavními částmi stanice. Modul zvětší prostor Mezinárodní vesmírné stanice a umožní připojení japonské a evropské laboratoře. Z povrchu modulu Harmony operuje robotická ruka kosmické stanice Canadarm2.
3. Columbus
Přetlakový laboratorní modul Columbus je hlavním příspěvkem evropské kosmické agentury ESA k mezinárodní kosmické stanici ISS. Jedná se o multifunkční vědecký modul specializovaný hlavně na biologické experimenty. V hermetizované části obsahuje 10 skříní pro přístroje a vybavení. Na vnějším povrchu modulu jsou úchyty pro experimenty ve volném kosmu. Modul Columbus obsahuje jeden pasivní uzel CBM (Common Berthing Mechanism), kterým byl připojen na pravoboční uzel modulu Harmony. Startovní hmotnost modulu Columbus je 12775 kg. Po plném vybavení bude mít hmotnost cca 21 tun. Jeho délka je 6,9 m, průměr 4,5 m a objem cca 75 m3. Modul Columbus byl vynesen do kosmu raketoplánem Atlantis při misi STS-122 (ISS-1E).
4. Destiny
Americký laboratorní modul (pojmenovaný Destiny) je centrem vědeckých experimentů na ISS. Modul je vyroben převážně z hliníku a má tvar válce o délce 8.5 m a průměru 4.3 m. Skládá se ze tří válcových segmentů a dvou kónických zakončení se stykovacími uzly. Jeden hlavní průzor o průměru 50.9 centimetru je umístěn v jednom boku středového segmentu a je zakrytý dálkově ovládaným krytem, zabraňujícím jeho poškození mikrometeority a kosmickým smetím. Celý modul je přetlakový a může v něm být umístěno 23 skříní s experimety a nákladem (po šesti na stropě a po stranách a pět na podlaze). Modul Destiny byl vypuštěn 07.02.2001 při letu STS-98 (ISS-5A) a 10.02.2001 byl připojen přímo na modul Unity místo PMA-2 (ten byl přemístěn na konec Destiny). Kvůli hmotnosti byl modul vypuštěn jen s 5 systémovými skříněmi a postupně byl doplňován při dalších zásobovacích letech.
5. Unity
Název modulu Unity (Jednota) vystihuje mezinárodní spolupráci při výstavbě stanice. Je základem americké části stanice, protože na něj jsou připojeny další americké moduly. Modul válcového tvaru o průměru 4.57 m a délce 5.49 m s kuželovitými dny je vybaven 6 kruhovými přírubami CBM (Common Berthing Mechanism) pro připojování různých modulů stanice; otvory přírub jsou uzavírány hermetickými příklopy. Uvnitř modulu jsou umístěny čtyři standardizované skříně pro umístění schránek s přístroji a jiným vybavením. Při letu STS-88 byl vypuštěn se dvěma instalovanými spojovacími adaptéry Pressurized Mating Adapters (PMA). PMA-1 je hermetický propojovací tunel o délce 2.7 m a slouží k propojení modulů Unity a Zarja. K prvnímu z nich je připojen širším koncem přírubou CBM (Common Berthing Mechanism); pro připojení druhého slouží aktivní stykovací zařízení APDS (Androgynous Peripheral Docking System). Na vnějším povrchu byly astronauty instalovány 2 modemy pro přenos dat mezi modulem Unity a modulem Zarja. PMA-1 tedy propojuje americkou a ruskou část stanice. PMA-2 bude nejprve sloužit k připojování raketoplánů (prostřednictvím stykovacího zařízení APDS) a později se na něj připojil US laboratorní modul. Na zbývající porty modulu Unity se postupně připojil nosník Z1, přechodová komora (Airlock), kupole s několika velkými průzory (Cupola) a Node 3. Celkem modul při startu STS-88 vážil 12,5 tuny a jeho rozměry činily 11 x 5 metrů. Modul se skládá z více než 50000 mechanických dílů, např. 216 trubek pro rozvod kapalin a plynů a 121 interních a externích elektrických kabelů, obsahujících kolem 10 km vodičů. Při výrobě a kompletaci bylo třeba více než 1800 výkresů. Základním stavebním materiálem modulu je hliník.
6. Zarya
První segment ISS, Zarya FGB, vypuštěn na orbitální dráhu 20 listopadu 1998 ruskou Raketou proton, následován o dva týdny později třetím 'uzlem' modulem Unity. Toto nahé 2-modulové jádro ISS zůstalo rok a půl bezobslužné. K ruskému modulu Zvezda byl přidán v červenci r. 2000, dovoluje maximální počet tří osob na ISS permanentně. První rezidentní osádka, Expedice 1, byla poslána další rok v listopadu. V roce 2000 následovala montáž dvou segmentů stanice Integrovaná Truss struktura, Z1 a P6 kýlní pásy, spolu poskytovala zárodečnou stanici s komunikacemi, vedení, elektrické uzemnění (na Z1) slunečních sadových křídel (na P6).
7. Zvezda
Služební modul (v roce 1999 pojmenovaný Zvezda) je prvním zcela ruským modulem na stanici. Je základem její ruské části. Modul postavila firma RKK Energija ve spolupráci s GNKC M. V. Chruničeva. Válcový modul o celkové délce 13.11 m a maximálním průměru 4.22 m je vybaven párem natáčitelných panelů slunečních baterií o celkovém rozpětí 29.73 m a šířce 3.43 až 3.87 m, dobíjejích 8 akumulátorových baterií typu 800A. Za kulovitou přední částí je vlastní trup, tvořený dvěma válci o průměru 1.62 m a délce 3.50 m, resp. o průměru 4.22 m a délce 4.50 m, spojených přechodovou částí tvaru nízkého komolého kužele o výšce 1.13 m. Modul je vybaven 14 průzory. Pro stabilizaci a řízení polohy slouží 32 motorů o tahu 32×130 N rozdělených do dvou nezávislých subsystémů. Modul byl úspěšně vypuštěn z Bajkonuru nosnou raketou Proton 12.07.2000 v 04:56 UT. O čtrnáct dní později, 26.07.2000 se v 00:45 UT úspěšně spojil se zárodkem stanice ISS (kterou v té době tvořily moduly Zarja a Unity).



17. února 2010
Panoramatický výhled, o němž léta mohli jen snít, jim pomůže při řízení operací s robotickou paží. Observatoř na stanici dopravil raketoplán Endeavour, který u ISS nyní kotví.



Vyhlídkový modul Cupola je 1,5 metru vysoký, v průměru má téměř tři metry a je na Tranquility namontován v pozici proti zemskému povrchu. Navržen byl tak, aby otvíral 360stupňové zorné pole, tedy nejen vyhlídku na domovskou planetu a blížící se vesmírná plavidla, ale také na okolní vesmír a samu orbitální stanici.

NASA plánuje ještě čtyři cesty svých raketoplánů, které mají na ISS dopravit náhradní díly a zásoby, potom své mise ukončí a vesmírná stanice bude spoléhat výhradně na ruské rakety Sojuz.

FOTA a podrobná tabulka všech expedic - ZDE
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.