Nejslavnější knihovny světa

29. ledna 2010 v 22:04 | Aťan |  MUZEA doma i ve světě (sbírky, knihovny ad.)
Knihovny patřily panovníkům i klášterům. Knihy v nich uložené soustřeďovaly nejen tehdejší znalosti a vědomosti, ale i básnická díla i tajné nauky. Některé byly za válek vypleněny, jiné přečkaly staletí.

Od okamžiku, kdy bylo objeveno písmo, začali lidé ukládat své poznatky do knih. V Mezopotámii byla nalezena sbírka tří tisíc kusů hliněných tabulek stará nejméně pět tisíc let. Při vykopávkách v egyptských městech Théby a Amarna byl objeven soubor papyrových svitků z let 1300 až 1200 př. n. l. V sedmém a šestém století př. n. l. vznikaly asyrské knihovny hliněných tabulek na dvoře vládců Sancheriba a Aššurbanipala.


V řecké civilizaci bylo psaní knih, čtení a ukládání do soukromých i veřejných knihoven běžnou záležitostí. Autor napsal knihu obvykle sám vlastní rukou, v písařských dílnách se pak kniha opisovala a knihkupci opisy poté prodávali zájemcům. Opisování knih bylo náročné státem regulované podnikání. Na kvalitě písařů záleželo, zda se texty dostanou lidem do rukou bez chyb a v čitelné podobě. Z Atén je znám první předpis nařizující ukládání jednoho věrohodného svazku do úschovy, aby bylo zaručeno správné znění knihy. Ve čtvrtém století př. n. l. se v Řecku objevily první veřejné knihovny, soukromé však stále převládaly. Velkou soukromou sbírkou knih se chlubil třeba filozof Aristoteles. (celý článek)

Teologický sál, Strahov, Praha

Klementinum, Praha

Library of Congres, Washigton, USA

Portugalsko

Sansovino, Řím

Oxford, Anglie

Public Library, New York

Vídeň

Vatikánská knihovna

BNF Paříž

Britská knihovna, Londýn

Melk, Rakousko

Ottawa, Kanada

Dublin, Irsko

Waldsassen, Německo

Rio de Janeiro

Suzzalo Library, Washington

Sant Gallon, Švýcarsko

Severní Wales, VB

Victoria, Austrálie

Boston, USA

Baltimore, Maryland, USA

Iowa, USA

Pierpont Morgan Library, New York

Okolo roku 300 př. n. l. byl v egyptské Alexandrii za vlády Ptolemaia I. Sótéra položen základ velké veřejné knihovny. Její podobu ovlivnil Aristotelův žák Demetrius z Faleru, který rozhodl, že v Alexandrijské knihovně bude uložena kopie každé knihy, která ve starověkém světě vznikla. Ptolemajovští vládci Egypta si byli vědomi, jak důležité je pro vládu velké říše znát kulturu podrobených národů, a proto do knihovny ukládali i latinské spisy a díla perských a hebrejských autorů přeložená do řečtiny. Nechyběla tam ani buddhistická díla. Ptolemaios II. dokonce zaslal dopis všem panovníkům a vládcům a také básníkům, prozaikům, rétorům a opisovačům, lékařům a věštcům, historikům a dalším, v němž je žádal, aby knihovně zasílali knihy všech existujících autorů. Pověřil nákupčí, aby ve světě nakupovali knihy, a nařídil, aby byla opsána všechna díla nacházející se na palubách lodí, které přistávaly v Alexandrii. Originály byly zkonfiskovány a původní vlastníci na oplátku obdrželi kopii díla. Pro Alexandrijskou knihovnu byly různými úskoky získány i originály dramatiků Sofokla, Euripida a Aischyla. V době největší slávy prý bylo v Alexandrii uloženo 750 000 knih, přesněji papyrových svitků.
Při obléhání římskými vojsky knihovna v roce 47 př. n. l. zčásti vyhořela. Roku 389 ji zničilo vojsko římského císaře Theodosia I., byla však znovu vybudována a ve své činnosti pokračovala až do sedmého století, kdy byla Alexandrie dobyta Araby. (Zdroj: 100+1)


Dnešní Alexandrijská knihovna - spoluautor arhitekt Martin Roubík
Zdroj fotografií z Alexandrie:
 


Komentáře

1 Liborek Liborek | E-mail | Web | 25. ledna 2014 v 21:28 | Reagovat

Sice mě těší, že se moje fotky z Alexandrie dostaly až sem, ale kdyby u nich byl uvedený zdroj, byl bych potěšen ještě více.

2 Aťan Aťan | 26. ledna 2014 v 10:32 | Reagovat

[1]: Liborku, jsem rád že jsme se mailem domluvili a náprava byla dokonána.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.