Karlův most - historie

13. února 2010 v 10:27 | Aťan |  ČESKÁ HISTORIE I SOUČASNOST "napřeskáčku"


Karlův most je původně gotická stavba spojující pravý břeh Vltavy s levým v centru Prahy. Konkrétně se jedná o spojení Starého města (dříve Staré Město pražské) s Malou Stranou (dříve Menší Město pražské). Ve své délce je třikrát zalomen a proti proudu je nepatrně vypouklý. Mostní pilíře nebyly založeny až na skálu, protože ležela příliš hluboko. Most je založen na mlýnských kamenech, které jsou podloženy dubovými piloty. Most byl postupně ozdoben třiceti sochami a sousošími. Původně se mu říkalo jen Kamenný nebo Pražský most. Název Karlův most se vžil až kolem roku 1870 na základě dřívějšího podnětu Karla Havlíčka Borovského.

Kronikáři se vesměs shodují na tom, že základní kámen nového kamenného mostu byl položen v roce 1357. Za stavitele byl dlouhou dobu považován Petr Parléř ze Švábského Gmündu. V roce 2007 byla však publikována hypotéza, že projektantem a prvním stavitelem mostu byl kameník a pražský měšťan Oto, zvaný též Otlin. Podle legendy byla při stavbě do malty přidávána vajíčka. V roce 2008 se při rozboru původní malty mělo prokázat, že tato legenda je pravdivá. Avšak počátkem roku 2010 naopak vědci z Vysoké školy chemicko-technologické oznámili, že vejce na stavbu použita nebyla. Později se také ukázalo, že se malta zalévala mlékem a vínem. Dokonce se do ní (sice nechtěně, ale přece) přidalo pár tvarůžků a syrečků.

Mnohokrát byl ohrožován povodněmi, a to již v průběhu stavby. Bylo to v letech 1359, 1367, 1370, 1373 a 1374. V červenci 1432 veliká povodeň zaplavila větší část Starého Města, bylo zbořeno 5 pilířů mostu. Most byl poté opravován až do roku 1503, tedy celých 71 let. Další povodně ohrožovaly most v letech 1655, 1784, 1845, 1872 a 1890. Války tělesu mostu příliš neublížily, při obléhání švédskými vojsky v 17. století ale byly poničeny sochy a Staroměstská mostecká věž. (více Wikipedie))

Technický výkres, jehož originál je uložen v Archivu hl. města Prahy, zachycuje plány opravy mostu po poškození povodní z roku 1784. V únoru 1784 stržené vory a ledy ucpaly mostní oblouky a voda podemlela pilíře. Zřítilo se přední zhlaví pilíře, na němž stála vojenská strážnice. Pět mostních pilířů bylo silně poškozeno. Rekonstrukční práce vedl inženýr Berger spolu s navigačním stavebním ředitelem Františkem Traxalem. Po odstranění porušeného zdiva byly základy zpevněny novými pilotami, které se do dna zatloukaly ručními beranidly. Na piloty byl nasazen dřevěný rošt a na něj pokládány mlýnské kameny.

Lept z roku 1784 od Karla Salzera o rozměru 47,5x32 cm. Tato grafika zachycuje opravu mostních pilířů a její technologické řešení. Ve spodní části je zachyceno půdorysné založení pilířů Karlova a Juditina mostu.

Na patnácti pilířích Karlova mostu je rozmístěno 30 soch a sousoší. V řadě případů jde o kopie; část originálních barokních soch je umístěna například na pražském Vyšehradě v největší prostoře tamních kasemat zvané Gorlice.

Detail jedné ze dvou mohutných dubových desek, do nichž vyřezal Kašpar Bechteler reliéf s námětem útěku "zimního krále" Fridricha Falckého z Prahy po bitvě na Bílé hoře. Dílo z roku 1623 je ojedinělým zobrazením Pražského hradu ze severu a zároveň pravděpodobně nejstarším plastickým vyobrazením Karlova mostu. (více National Geographic)

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.