Proč Češi nenáviděli knížete Metternicha?

14. dubna 2010 v 11:50 | Aťan |  ČESKÁ HISTORIE I SOUČASNOST "napřeskáčku"
Klemens Wenzel Nepomuk Lothar kníže Metternich-Winneburg-Ochsenhausen, vévoda z Portelly (1773-1859) byl rakouský šlechtic, politik a diplomat. Kníže Metternich řídil rakouskou zahraniční politiku téměř čtyřicet let (1809-1848). Vzhledem k Čechům - BOHUŽEL!

Klemens Wenzel von Metternich

Byl absolutně konzervativní. Myslel si, že Rakousko už svého vrcholu dosáhlo v minulosti a že je proto potřeba současné podmínky udržet. Každá změna pro něj zaváněla reformou a tím pádem i revolucí, prostě vstříc ke světlým včerejškům. Metternich se domníval, že počátkem revolucí jsou vždy tajné spolky prosazující změny. Proti nim bojoval nasazením armády špionů a omezením svobody slova. Za jeho působení se Němci příliš povyšovali nad Čechy, ač v českých zemích byli v menšině.

Metternichův konzervatismus se projevil také v roce 1835, kdy po Františkovi II. prosadil na trůn retardovaného císaře Ferdinanda I. Měl legitimní nárok na trůn, ale místo něj mohl vládnout kterýkoliv z jeho schopnějších bratrů. V roce 1848 došlo k nepokojům ve Vídni, protože stát byl zkorumpovaný a v hospodářské krizi. Povstání vedli studenti, kteří požadovali odstranění Metternicha. Ten se lekl a sám raději emigroval do Anglie. Císař Ferdinand I. přislíbil ústavu a okamžitě zavedl základní svobody.

Rakouský císař, český a uherský král etc., Ferdinand I. Dobrotivý (1793-1875)

Toho okamžitě využili čeští intelektuálové, kteří sepsali petici se třemi základními okruhy požadavků: jazykovými, státoprávními a liberálními. Do dějin petice vešla pod názvem Svatováclavský výbor. Tímto de facto dotvářel nový český národ. Němci byli v Čechách sice v menšině, ale byli bohatší a vyspělejší. Češi byli v jejich očích pouze chudí sedláci, na naše nároky se dívali spíše s posměchem.

České snahy zatím nevyvolávaly s Němci žádné konflikty. V této době odeslal Palacký do Frankfurtu odmítavý postoj k Velkoněmecké koncepci sjednocení Německa. Tím se ukázalo, že Češi jsou ve svých snahách sebevědomí a to vyvolalo u Němců hněv. Korunu tomu všemu nasadil František Palacký, když se veřejně přihlásil ke svému slovanství. Pro Němce to byl šok, když císař navíc na české požadavky přistoupil.

František Palacký (1798-1876)
český historik politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního
a vědeckého života v soudobé Praze. Je považován za zakladatele moderního
českého dějepisectví, má přezdívku otec národa.

V červnu 1848 byl do Prahy svolán Slovanský sjezd, na kterém byl deklarován austroslavismus - tedy záměr slovanských národů setrvat pod křídly Rakouska. Na sjezdu se sešly všechny slovanské národy sdružené v monarchii. Během sjezdu došlo k potyčce v Celetné ulici, při které zahynula manželka generála Windischgrätze. Prahou se rozšířil strach z reakce a v ulicích se začaly objevovat barikády. Generál Windischgrätz nechal povstání rozstřílet děly.

Barikáda v Karlově ulici při povstání r. 1848


 


Komentáře

1 Gabriela Šemíkovà Gabriela Šemíkovà | E-mail | 9. srpna 2017 v 4:04 | Reagovat

Prosím opravte jméno na: Windischgrätz

2 Aťan Aťan | 21. února 2018 v 7:29 | Reagovat

[1]: díky - opravím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.