Kon-Tiky a Plastiki

2. května 2010 v 12:31 | Aťan |  Soukromá ENCYKLOPEDIE
Kon-Tiki byl vor z balzového dřeva, na kterém roku 1947 norský antropolog, zoolog, archeologog, spisovatel a cestovatel Thor Heyerdahl s pěti dalšími muži přeplul Tichý oceán od jihoamerického pobřeží až do Polynésie. Vor byl pojmenován po bohu Virakochovi, který byl v mytologii starých Inků bohem slunce. Jeho původní jméno měl být Kon-Tiki.

k1

Heyerdahl byl přesvědčen, že lidé z Jižní Ameriky mohli osídlit Polynésii ještě v období před Kolumbem. Cílem jeho expedice bylo ukázat, že plavba z Jižní Ameriky do Polynésie je možná i bez moderního vybavení, což by podpořilo jeho teorii o jejím osídlení. Jeho expedice takto doplout dokázala, ačkoli oproti starým Inkům disponovala některými výdobytky moderní doby (rádiem, sextantem, hodinami či kovovým nožem).

Expedice Kon-Tiki byla sponzorována jak ze soukromých zdrojů, tak z darů a vybavení armády USA. Heyerdahl a jeho malá skupina dorazila do Peru, kde s podporou místních úřadů sestrojili vor bez jediného hřebíku nebo šroubu z balsového dřeva tak, jak to jen bylo podle nákresů španělských conquistadorů možné. Na cestu se vydali 28. dubna 1947. Heyerdahl a jeho pět společníků urazili na voru za 101 dní plavby více než 6800 km. 7. srpna 1947 byla plavba ukončena za poměrně dramatických okolností na útesu Raroia.

Kniha Thora Heyerdahla o jeho expedici se stala celosvětovým bestsellerem, byla přeložena do 70 jazyků a celosvětově se prodalo na 50 000 000 výtisků. Poprvé byla publikována roku 1950 pod názvem Expedice Kon-Tiki: Na voru přes jižní moře. Originál voru Kon-Tiki je dnes k vidění v muzeu Kon-Tiki v norském Oslu.

Kon-Tiki vyplul z Peruánského města Callao 28. dubna 1947. Prvních 50 mil na otevřeném moři byl vlečen lodí peruánských námořních sil jménem Guardina Rios. Od té doby již vor plul vlastními silami na západ, unášen Humboldtovým proudem. Posádka poprvé uviděla zemi 30. července, když doplula na dohled atolu Puka-Puka. S lidmi se cestovatelé poprvé dostali do krátkého kontaktu 4. srpna na ostrově Angatau, nepodařilo se jim ale přistát. 97. den plavby dopluli k atolu Angatau a o čtyři dny později jejich vor ztroskotal u ostrova Raroia v souostroví Tuamotu. Kon-Tiki urazil přibližně 3 770 námořních mil (cca. 6980 km) za 101 dnů, průměrnou rychlostí 1,5 uzle.

Po několika dnech strávených na pustém ostrůvku je nalezli lidé ze sousedního ostrova, když si povšimli zbytků voru plavoucí v moři. Cestovatelé strávili ještě několik dní v domorodé vesnici, než byli dopraveni i se zbytky voru na Tahiti francouzskou lodí Tamara. (Zdroj: Wikipedie)
_______________________________

Dvanáct a půl tisíce plastových lahví, které by s největší pravděpodobností skončily pohozené někde za rohem, vyrazili na plavbu napříč Tichým oceánem v pátek 19. 3. 2010. Snílek a dobrodruh David de Rothschild ze slavné bankéřské rodiny, Josian a Olav Heyerdahlovi, potomci legendárního plavce na rákosovém voru Kon Tiki, a hrstka dalších zelených nadšenců chtějí ukázat, že PET lahve můžou sloužit i jinak než jen jako jednorázový obal na vodu. Postavili tedy 19metrový katamarán Plastiki.

k2

Podle původních plánů měla být loď vyrobena jen z PET lahví, pak se ale ukázalo, že by plavba nebyla bezpečná. Rothschild proto ve své firmě s příznačným jménem Dobrodružná ekologie vyvinul lepší postup. Lahve naplnil oxidem uhličitým a slepil novým lepidlem na bázi oříšků kešú a cukru. Kostra lodi je z upraveného polyetylentereftalátu, který je ve vodě stabilnější, ale recyklovatelný.

Výprava, k níž jednatřicetiletého bankéřského synka vyprovokovaly přírodu hyzdící PET lahve a příklad vědce-dobrodruha Heyerdahla, byla ke tří- až čtyřměsíční plavbě ze San Franciska do Sydney v podstatě připravena už loni v létě. Prodlení ale není podle jeho týmu nijak na škodu - o projektu se díky trvajícímu zájmu médií dozví víc lidí. Právě to je totiž smyslem: upozornit na problém a ukázat zajímavé možnosti jeho řešení.

Možná poslední kapkou, která Rothschilda popíchla ke stavbě katamaránu Plastiki, byly zprávy o ostrovech odpadu v oceánech. Už řadu let oceánologové sledují velkou pacifickou odpadkovou skvrnu mezi Havají a Kalifornií a nedávno se objevila zpráva, že podobná, velikostí srovnatelná s rozlohou Španělska, se vytvořila i v Atlantiku mezi 22. a 38. stupněm severní šířky.

Spolu s dalšími vědci, novináři, umělci a dobrodruhy se budou na projektu podílet i Heyerdahlovi vnuci. Olav Heyerdahl před čtyřmi lety zopakoval plavbu svého dědečka, který roku 1947 na 16metrovém balzovém voru doplul z Peru na tichomořské ostrovy. "Oceán je jiný než tenkrát. Dědeček žádné odpadky na hladině neviděl, zato každý den potkal žraloky a často kvůli nim mohli sotva plout. My jsme potkali za celou plavbu jen čtyři. Oni si mohli ulovit tuňáka k večeři každý den, my jsme chytili jen jednoho," snaží se Olav ukázat, jak lidé dnes oceán znečistili. (celý článek: Novinky.cz)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.