Matriarchát byl jen fikcí?

16. července 2010 v 19:25 | Aťan |  Soukromá ENCYKLOPEDIE
Po dlouhé generace se v dějepise jednoznačně učí o prvobytně pospolné společnosti. V ní se mnoho pozornosti věnuje období matriarchátu, kde hlavní slovo měla matka. Její význam měly dokladovat i sošky tzv. venuší s výraznými sekundárními pohlavními znaky. Nejnověji se archeologové domnívají, že figurky sloužily šamanům.

ven

Možná to zní zvláštně, ale četní odborníci tvrdí, že člověk je pro naši planetu tvorem poněkud neobvyklým. Objevil se na ní jako poslední velký živočišný druh a oproti jiným druhům potřeboval k vývoji mnohonásobně méně času.

Zrodily se rody

Společenský vývoj lidstva se datuje vznikem rodinné skupiny, ve které docházelo k utváření rozmanitých svazků, zejména rodových. Existence pokrevně spřízněných lidí umožnila vytváření organizovaných skupin. S tím souvisela nutnost stanovit určitá pravidla vzájemného chování. Nejblíže příbuzní tvořili rod. Rody se slučovaly ve frátrie (bratrstva??), klany a kmeny, případně v mocnou federaci kmenů.

Antropolog RNDr. Josefa Wolf, CSc., tvrdí: "Vznikem rodové společnosti zároveň začalo období matriarchálních a patriarchálních vztahů a poměrů." Pro jedno z raných vývojových stadií organizované lidské společnosti, vyznačující se pravidly mateřského práva v rámci rodových vztahů (ne všude), bylo typické výsadní postavení ženy v rodinném i společenském životě. Všechny děti byly odvozovány od matky - roditelky, majetek se dědil v ženské linii a někdy nejstarší  žena rodu nebo kmene spolurozhodovala o rodových a kmenových záležitostech.

Venuše zaplavily svět

Výrazem úcty k ženě - nejen jako dárkyni života - se staly sošky tzv. venuší. Světově proslulou je Věstonická venuše, kterou nyní vlastní Moravské zemské muzeum v Brně. Obdobné figurky ze starší doby kamenné spatřily světlo světa i v řadě dalších zemí, např. v Německu, v Itálii, na Ukrajině, v Rusku nebo na Slovensku. Nechybějí však ani v severní Eurasii.

Sem se nedávno vypravila i Mgr. Sandra Sázelová z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. U lovecko-sběračských společností Sibiře poznala jejich styl života. "Tady je každodenní život smlouvou s duchy, kteří mají různou sílu a povahu - na straně jedné přirozeně podporují a chrání lidská přání a úspěchy, na straně druhé však mohou člověku přivodit neštěstí, nemoc nebo dokonce smrt." Přestože jsou aktivity duchů reálné, sami o sobě zůstávají neviditelnými. Aby si lidé s nimi usnadnili komunikaci, vybírají si jejich zobrazení ve svém nejbližším okolí nebo si je sami zhotovují. Tato zobrazení bývají nejčastěji vyrobena z kosti, kamene, dřeva, kovu, hlíny, kožešiny, peří nebo textilií.

Četní vědci dnes tvrdí, že původní pojetí matriarchátu, ač ještě přežívá, se již nepovažuje za správné. Toto pojetí "vlády žen", které si vymyslel J. J. Bachofen roku 1861, prý ve skutečnosti představuje pouze nesprávnou aplikaci tehdy čerstvé Darwinovy vývojové teorie. Vychází z předpokladu, že před patriarchátem musela být nějaká zaostalejší společnost. A co to mohlo být? V úvahu připadalo jen období, kdy mužům vládly ženy. Vycházelo se totiž z předsudku, že někdo vládnout musí! Navíc se nově ukazuje, že Bachofen matriarchát "objevil" na základě studia řeckých textů.

Pokud se matriarchát někde vyskytl (bojovné Amazonky apod.), byla to až reakce na patriarchát, kdy se ženy vzbouřily proti mužské nadvládě. Mohlo jít rovněž o reakci na patriarchát u sousedního kmene. Renomovaný archeolog PhDr. Petr Šída, Ph.D., upřesňuje, že moderní antropologie pojem matriarchát už téměř neužívá. Místo toho se můžeme setkat s pojmem matrilinearita, tj. uspořádání, kde se osobní status a privilegia, případně i majetek dědí v mateřské linii. Krása pravěkých sošek venuší ovšem zůstává! (Zdroj: 21.století)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.