Vesmírné objevy - každý den něco nového...

25. července 2010 v 15:36 | Aťan |  VESMÍR

V poslední době začalo pro vědce obrovské dobrodružství v pozorování vesmíru. V červenci roku 1999 byla na oběžnou dráhu vypuštěna družicová observatoř Chandra, která využívá vše, co se lidstvu zatím podařilo zjistit o rentgenovém záření, kdysi označovaném také jako paprsky X. A od té doby chrlí jedno překvapení za druhým.

Snímky, které denně přicházejí na zem, nejen popisují známé jevy v nových souvislostech, ale odhalují i objekty, které lidské oko zatím nevidělo. Navíc ukazují vesmír, zatím zachycovaný pouze formou šedivých snímků, v nádherných barvách. Rentgenové paprsky jsou převáděny do barevné škály podle milionových teplot zkoumaných oblastí - nejchladnější jsou červené, které při střední energii přecházejí v různé odstíny zeleně, až po nejvíce horké - modré.

ch

Jeden objev za druhým

Byla to právě Chandra, která díky rentgenovému záření přinesla důkaz, že uprostřed naší Mléčné dráhy je v místech, kde ji nikdo nečekal, s největší pravděpodobností černá díra. A jen sto světelných let je od ní vzdálen hvězdný shluk (Arches Cluster), ve kterém vznikají nové hvězdy. Je starý milion až dva miliony let a nachází se asi dvacet pět tisíc světelných let od Země (1 světelný rok je 9,46 bilionu kilometrů, Slunce je vzdáleno od Země asi 149,6 milionu kilometrů).

Jinou černou díru objevila Chandra v souhvězdí Circinus v galaxii vzdálené třináct milionů světelných let od Země. Její hmotnost je asi padesátkrát větší než u našeho Slunce. Černou díru objevili uvnitř kulové hvězdokupy, tedy husté skupiny několika tisíců až milionů velmi starých hvězd. Díry jako nejtemnější objekty ve vesmíru nezáří, ale jak pohlcují plyny, ty se zahřívají na extrémní teploty a okolí díry se tak vyjeví v rentgenovém spektru.

Do současné doby byly už odhaleny ve vesmíru desetitisíce zdrojů rentgenového záření, mezi nimi jsou právě i dosud neviditelné tajemné černé díry, extrémně husté objekty označované jako neutronové hvězdy a další. Vědci si také poopravili současné představy o teplotě vesmíru. Nová zjištění ukazují, že je mnohem teplejší, než původně předpokládali.

Obří koule

V datech, které na zem vysílá rentgenová družice XMM-Newton (družice patří Evropské kosmické agentuře a odstartovala v říjnu 1999), našli vědci jiný nečekaný objekt. Ohromnou ohnivou kouli plynu podobnou kometě. Je to největší objekt ve vesmíru, který lidské oko zatím vidělo. Vypadá jako kruh s ocasem a má v průměru tři miliony světelných let. Pohybuje se rychlostí asi 750 kilometrů za sekundu. Za sebou trousí hmotu, každou hodinu zhruba ve velikosti jednoho Slunce.

"Je to fantastická rychlost," uvedl Alexis Finoguenov z Marylandské univerzity, který pracuje i pro německý Institut Maxe Plancka. Oblak je složen ze stovek galaxií a horkého plynu teplého až sto milionů stupňů. Vše drží jako lepidlo pohromadě gravitace vesmírné temné hmoty. Naštěstí pro Zemi je oblak vzdálen od naší sluneční soustavy asi milion světelných let, takže nepředstavuje žádné nebezpečí.

ch2

Proč až nyní?

Kdo nesleduje vývoj astronomie, samozřejmě si položí otázku, proč se rentgenové záření nezačalo pro zkoumání vesmíru používat už dříve, když je ho v něm tolik. Jak ve svých materiálech uvádí americká agentura NASA, rentgenové nebe je tisíckrát až milionkrát bohatší na zdroje energie, než nebe složené z viditelného záření! A Nobelovu cenu za objev záhadných paprsků X dostal Wilhelm C. Röntgen už v roce 1901.

Rentgenové paprsky z vesmíru naštěstí pro lidi i živočichy a přírodu pohlcuje zemská atmosféra, přesněji kyslík a dusík v ní. Obaly Země jsou tak přirovnávány zhruba k několikametrové vrstvě kvalitního betonu, která naštěstí chrání všechno živé před škodlivým zářením. Astronomové by však řekli - naneštěstí. Zbytek záření, který na zem dopadá, tak není moc k měření. Pokud chtěli využít k průzkumu vesmíru měření dopadajících paprsků X, pak muselo lidstvo nejprve umět umístit své observatoře do prostoru nad obalem Země.

Navíc je pozorování vzdálených objektů pomocí rentgenového záření mnohem složitější než pomocí světla, i když od začátku bylo všem jasné, že nabízí netušené možnosti. Vědci tak museli překonat řadu technických záludností od lomu paprsků až po další, natolik složité, že vysvětlování je lepší nechat do učeben fyziky na vysokých školách.

I fantazie je krátká

Na některé vědecké objevy a zkoumání je krátká i lidská fantazie. Koho z laiků by napadlo, že máme téměř na dosah i odhalení, zda je vesmír konečný, nebo ne. Kromě rentgenového záření pomáhají k novým objevům také další novodobé technické vynálezy. Evropská kosmická agentura se rozhodla vyslat letos do vesmíru sondu Planck, která bude zkoumat vesmír pomocí mikrovln. Jsou přesvědčeni, že právě ty jsou natolik zvláštní, že v sobě nesou otisk podoby vesmíru. Princip je podobný echu, tedy jakési ozvěně odražených vln. Ten má definitivně potvrdit nebo vyvrátit hypotézy vzniklé na základě předchozích měření ve vesmíru - že vesmír je asi konečný a vypadá jako nafouknutá pneumatika, nebo má tvar dvanáctistěnu, případně vzájemně se prolínající tvary.

pl

Jednu otázku si tak lidstvo zodpoví. Tím ale zákonitě vyvstanou další: Pokud je vesmír konečný, co je dál? Bůh? Další vesmíry? Nic? celý článek...

 


Komentáře

1 Joe Joe | 19. dubna 2011 v 11:31 | Reagovat

Jestli se ten hvězdný shluk (Arches Cluster) nachází 25 000 světelných let od Země nevíme. Víme, že se tam nacházel před 20 000 lety :o).

2 Kiru Kiru | 19. dubna 2011 v 11:34 | Reagovat

To jsem nevěděl, že černá díra může něco vyzařovat. Ve SciFi je vždycky, když je řeč o č.dírách, že vše pohlcuje, tedy i paprsky X.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.