Mafie v Čechách

6. srpna 2010 v 19:08 | Aťan |  ČESKÁ HISTORIE I SOUČASNOST "napřeskáčku"

maf

Čeho jsme se v 90. letech báli, stalo se skutečností - mafie prorostla snad do všech složek státní správy. Ovládají policii, soudy, politiky... Na ministerstvu vnitra mají o různých  tunelářích a vrazích  tlusté spisy s názvy Vabank, Kmotr, Krakatice, Expert, atd… tam je popsáno kdo s kým a za kolik. Ale to asi veřejnost nikdy neuvidí, protože je v tom namočeno příliš mnoho vlivných V.I.P. Několikanásobně předražené státní zakázky a odstraňování nepohodlných lidí mluví samo za sebe. (pokrač. o nepovedené privatizaci)


sou
(Ilustrační foto)

Nezávislé soudnictví je v demokratickém státu nutnost. Ale pokud mafie ovládne i justici, tak je to s každým rádobydemokratickým státem moc zlé. Ilustrativně na blogu zveřejním jeden z mnoha mediálně "slavných" případů.

Úřady opět otevřely kauzu doživotně odsouzeného Jiřího Kajínka. Inspekce policie totiž podle zjištění Práva znovu už několik měsíců prověřuje, zda za dvojnásobnou vraždou z roku 1993 ve skutečnosti nestáli policisté. Právě to totiž údajně vyplývá z odposlechů, které v den vraždy pořídili detektivové.

Na doživotí byl Kajínek odsouzen v roce 1998 za to, že v roce 1993 zavraždil na objednávku majitele několika fitness klubů Štefana Jandu a jeho bodyguarda Juliána Pokoše. Pokošův bratr Vojtěch coby druhý bodyguard jako jediný střelbu přežil a později proti Kajínkovi vypovídal. Ten svou vinu nikdy nepřiznal, policii obvinil z vykonstruovaného procesu a soud z předpojatosti. V případu se objevila řada nesrovnalostí, později i nové svědecké výpovědi, soud však obnovení procesu nepovolil.

Film Petra Jákla "Kajínek" zřejmě rýpl do velice citlivých míst a "nesmrtelní" plzenští bossové možná nejsou tak nedotknutelní... doufejme...

ka
k2
Krájení dortu na premiéře filmu Kajínek


Chronologie případu
30. května 1993 - Jiří Kajínek podle rozsudku zastřelil na útěku z vězení pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho strážce. Údajně vraždu objednal podnikatel Antonín Vlasák.
8. února 1994 - Kajínka dopadla pražská zásahová jednotka.
29. září 1995 - Kajínek byl obžalován z dvojnásobné vraždy.
11. září 1996 - Kajínek se pokusil uprchnout z věznice, kde si odpykával trest za útok na veřejného činitele a loupež.
23. června 1998 - Krajský soud v Plzni odsoudil Kajínka za dvojnásobnou vraždu na doživotí.
23. února 1999 - Vrchní soud v Praze Kajínkův trest potvrdil.
29. října 2000 - Kajínek uprchl z věznice Mírov na Šumpersku.
8. prosince 2000 - Policisté Kajínka zadrželi v Praze.
2. února 2001 - Ministr Pavel Rychetský uvedl, že v Kajínkově případu podal k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona.
19. září 2001 - Nejvyšší soud zamítl Rychetského stížnost.
10. října 2001 - Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš podal v Kajínkově případu ústavní stížnost. Ústavní soud se jí nezabýval.
Září 2002 - Kajínek podal žádost o milost prezidentu Václavu Havlovi. Ministr spravedlnosti Rychetský milost nedoporučil.
Říjen 2003 - Kajínkův právní zástupce Jaroslav Janeček se obrátil kvůli nesrovnalostem v kauze na úřad ombudsmana. Ten uvedl, že soudní rozhodnutí v případu přezkoumávat nebude.
26. ledna 2004 - V kauze se objevil zcela nový svědek. Reportérům TV Nova řekl, že z cely viděl střelbu pod věznicí Bory. Okolnosti zločinu vylíčil jinak, než jak je popsaly v rozsudku nad Kajínkem soudy.
27. ledna 2004 - Kajínek požádal o obnovu procesu.
8. dubna 2004 - Inspekce ministra vnitra opětovně neprokázala podezření, že někdo z policistů byl zapleten do nájemných vražd.
24. května 2004 - Plzeňský krajský soud začal jednat o možném obnovení Kajínkova procesu.
20. července 2004 - Vojtěch Pokoš, hlavní svědek v případu, odmítl u soudu vypovídat. Další svědek prohlásil, že mu Pokoš řekl, že nestřílel Kajínek, ale policisté.
23. září 2004 - Doživotně odsouzený vězeň Jiří Kajínek nedostal šanci na obnovení procesu. Krajský soud v Plzni žádost jeho obhájců zamítl jako bezdůvodnou. Kajínek, který byl před šesti lety odsouzen za dvojnásobnou vraždu, tvrdí, že je nevinen. Proti neobnovení procesu si může stěžovat u Vrchního soudu.Plzeňský soud nenašel žádný důvod k znovuotevření případu. "Úkolem soudu nebylo zkoumat zákonnost předchozích rozhodnutí, ale zda jsou takové nové důkazy, které by umožnily případ otevřít," řekl soudce.
21. února 2005 - Vrchní soud v Praze vyhověl stížnosti advokátů Jiřího Kajínka a případ vrátil k novému projednání ke Krajskému soudu v Plzni.
17. března 2005 - soudce Tomáš Bouček rozhodl, že Krajský soud v Plzni bude znovu jednat o povolení obnovy procesu s Jiřím Kajínkem ve dnech 9. - 11. května 2005. Soud se bude muset znovu zabývat novým znaleckým posudkem o JK , který vypracovali odborníci v oboru psychologie. Pozornost bude muset soud věnovat také odmítnutí výpovědi korunního svědka Vojtěcha Pokoše, na jejimž základě byl JK poslán do vězení na doživotí.
9. května 2005 - soudce Bouček seznámil s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze. Byl vyslechnut nový svědek František Schreyer, který vypověděl, že od Pokoše ví, že v borských serpentinách vraždili bývalí policisté Mikeš a Kronďák. Předvolaný V. Pokoš opět odmítl vypovídat. Svědek obhajoby Alexandr Hegedus se nedostavil, proto soudce Bouček jednání odročil na 18. - 20. července 2005.
18. července 2005 - u soudu vypovídal majitel auta, které mohlo být v květnu 1993 u místa vraždy v borských serpentinách. Našlo se někde u silnice, podle advokáta Kolji Kubíčka přímo na místě činu. Majitel auta ale o vraždách nic neví. Tím dokazování před soudem skončilo. Soudce případ odročil na 3. až 5. října. Zároveň požaduje předvolání nových svědků.
3. října 2005 - u soudu vypovídá vdova po zavražděném podnikateli Jandovi, paní Havlová. Mimo jiné uvádí, že je přesvědčená, že Jiří Kajínek jejího muže nezabil. Alexandr Hegedüs se opět k soudu nedostavil. Na jeho výslechu trvá VS v Praze i obhájci Jiřího Kajínka. Soudce Bouček proto, že není známo, kde se zdržují svědkové Alexandr Hegedüs a Jan Mikeš, jednání odročil na neurčito.
10. ledna 2006 - u soudu vypovídá Jana Chalupová, bývalá pracovnice Kanceláře prezidenta republiky, která připravovala pro Václava Havla podklady pro udělování milostí. Bývalý prezident Václav Havel uvažoval nad udělením milosti Jiřímu Kajínkovi. Podle výpovědi svědkyně ji Alexandr Hegedüs na Hradě navštívil s tím, že byl ke svědectví proti Jiřímu Kajínkovi donucen policií a že je tedy jeho svědectví nepravdivé. Soudce Bouček se rozhodl jednání odročit na 7. - 8. března 2006, aby mohl prověřit pravdivost výpovědi svědkyně.
8. března 2006 - Plzeňský krajský soud zamítl žádost Jiřího Kajínka o obnovu procesu. Soud nepovažuje nová svědectví za natolik závažná, aby mohlo být zahájeno nové řízení. Proti zamítnutí žádosti o obnovu procesu podal Jiří Kajínek stížnost k Vrchnímu soudu v Praze. Pokud vrchní soud stížnost zamítne, hodlá obhajoba podat ústavní stížnost a podnět ministrovi spravedlnosti pro podání stížnosti pro porušení zákona. Ministr spravedlnosti Pavel Němec podle mluvčího Petra Dimuna podání stížnosti v Kajínkův prospěch vážně posoudí.
30. 6. 2006 - Vrchní soud v Praze zamítl stížnost Jiřího Kajínka proti rozhodnutí KS v Plzni.
2. 8. 2006 - Ministr spravedlnosti Pavel Němec podal Nejvyššímu soudu ČR stížnost pro porušení zákona ve prospěch Jiřího Kajínka. Soudy podle něj vyhodnotily nové důkazy v rozporu s trestním řádem. Navrhuje rozhodnutí soudu zrušit a věc vrátit k novému projednávání.
25. 4. 2007 - Nejvyšší soud ČR zamítl stížnost pro porušení zákona, kterou podal ve prospěch Jiřího Kajínka bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec.
29. 10. 2007 - K Ústavnímu soudu ČR byly advokátkou JUDr. Klárou Slámovou podány 2 stížnosti ve prospěch Jiřího Kajínka.
První ohledně stížnosti pro porušení zákona podané bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem, kterou Nejvyšší soud ČR 25. 4. 2007 zamítl.
Druhá ústavní stížnost reagovala na zamítnutí stížnosti Jiřího Kajínka Vrchním soudem v Praze 30. 6. 2006 proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni.
Ústavní soud obě stížnosti sloučil v jednu a 29. 10. 2007 ji zamítl.









 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.