Jak se zrodila Čínská říše

8. srpna 2010 v 11:31 | Aťan |  ZEMĚ, STÁTY, MĚSTA
Čchin Š'-chuang-ti, vlastním jménem Čeng  (říjen nebo listopad 260 př. n. l. - 10. září 210 př. n. l.) byl v letech 247-221 př. n. l. král čínského státu Čchin a prvním císařem sjednocené Číny (221-210 př. n. l.). Založil stejnojmennou dynastii.

čch
První císař Čchin Š'-chuang-ti

Po dobytí nových území začal Čeng provádět nezbytné reformy k reorganizaci své nové říše. Zřídil 36 prefektur, jež dále rozdělil na okresy, a podřídil je úředníkům a vojákům, kteří byli zodpovědní přímo jemu. Vybudoval řadu silničních spojení z hlavního města Sien-Jang do bývalých států Jen, Čchi, Wu a Čchu. Velmi důležitá je jeho reforma písma, díky níž se od té doby v celé Číně používá jen jediná soustava znaků a prakticky neexistují regionální odlišnosti. Stejně důležité byly i jeho reformy vah a mír a kodifikace práva. Mimo to reformy velmi napomohly rozvoji hospodářství a kulturní výměně tohoto období. Pro zajištění severní hranice byly tisíce otroků a zločinců posláni vybudovat obrannou zeď, dnes známou Velkou čínskou zeď. KLIKNI ZDE

V roce 213 př. n. l. se císař Š'-chuang-ti rozhodl utišit kritiku své vlády, zničit dějiny a nechal proto spálit všechny knihy v říši a popravit učence (i s rodinami), kteří se odvážili vystoupit proti jeho autokratické vládě. Tento čin má dnes za následek, že jsou zničeny všechny historické záznamy z období před státem Čchin. Následující rok nechal císař zazdít zaživa na 460 konfuciánských učenců.

Š'-chuang-ti panoval v zájmu upevnění své moci silně autokraticky. Zavedl tvrdé postihy a přísné tresty a uvalil na obyvatelstvo velmi vysoké daně. Utrpení obyvatelstva bylo dále prodlužováno neustále se vlekoucími válkami. Císař si také nechal vystavět přehnaně nákladný palác a hrob, což spolu s jeho pěti velkými cestami po říši a stavbou Velké čínské zdi zemi silně zadlužilo a způsobilo velké strádání poddaných. Toto jistě přispělo ke hněvu obyvatelstva vůči panovníkovi a následnému pádu dynastie Čchin.

Mocný císař věřil tomu, že by se mohl stát nesmrtelným a pátral proto po prostředku, jak se nesmrtelnosti domoci. Když mu během jeho cesty po Říši nabídla v roce 210 př. n. l. skupina lékařů lék k nesmrtelnosti obsahující malé množství rtuti, lačně jej požil a po jejím strávení na následky otravy zemřel. Po rozšíření zprávy o jeho smrti se vlády chopil jeho druhý syn Chu Chaj (vládl pod jménem Er-š'-chuang-ti). Chu-chaj ale zanedbával své vladařské postavení a nechal za sebe vládnout eunucha Čao-Kao. Několik let nato v zemi vypuklo povstání, k němuž se okamžitě připojilo obrovské množství lidí nespokojených s tyranií obou císařů. Dynastie Čchin byla roku 206 př. n. l. svržena a později vystřídána dynastií Chan.

DYNASTIE CHAN

Období čínské dynastie Chan, dlouhé čtyři století, je považováno za zlatou éru v čínské historii. I v současnosti se většinové etnikum Číny identifikuje jako Chanové.

cha1

Dynastii Chan založil roku 206 př. n. l. Liou Pang. Když r. 210 př. n. l. zemřel první čínský císař Š'chuang-ti, zmocnil se vlády eunuch jménem Čao Kao. Ten dal popravit legitimní následníky trůnu, dvanáct bratů zesnulého císaře. V celé říši ale docházelo k povstáním hlavně venkovského obyvatelstva, které se bránilo vysokým daním. Jedním ze vzbouřenců byl Liou Pang, který byl úředníkem, stal se banditou a nakonec vůdcem vzbouřenecké armády. Povstalci zaútočili na palác, zavraždili eunucha a Liou Pang se prohlásil císařem. Jako nový vládce přeložil hlavní město Číny do Čchang anu na Žluté řece, dobudoval Velkou zeď na severní hranici, upevnil vládní moc a vrátil moc vazalským králům (i když pod dohledem vládních úředníků) a konečně dává více svobod rolníkům a snižuje jim daně. Zemřel r. 195 př. n. l. v boji. Nástupcem na císařském trůnu se stal jeho syn, který byl sice slabým panovníkem, ale jednotu Číny se mu podařilo udržet.

Stabilitu říši zajistil až císař Wu-ti (vládnul 140-87 př. n. l.), který vytvořil fungující úřednický aparát, jehož moc nahradila vliv šlechticů. Úředníci museli znát konfuciánské učení a dialekt hlavního města. Byli také často přesouváni, aby nedocházelo k větší koncentraci moci. Wu-ti také usiloval o expanzi území a vlivu Číny. Zahájil dlouhou válku s Huny a zahájil obchod se zeměmi na západ od Číny. celý článek...

wu
Císař Wu-ti

Titul chuang-ti, znamená "svrchovaný panovník", který v evropských jazycích překládáme jako "císař". Jsou použity znaky, kterými byli označováni výhradně bájní vládci z dávných dob, takzvaní (san-chuang wu-ti) - tři Vznešení a pět Vladařů. Titul chuang-ti (běžně se užívalo i zkrácené jednoznakové podoby chuang, nebo ti) pak nesli vládci Číny po následujících 22 století až do zrušení císařství a ustavení Čínské republiky roku 1912. Na císařském trůně se v Číně vystřídalo mnoho dynastií, neboť pro Číňany byla císařská moc odvozena od mandátu Nebes, který mohl být nehodnému vládci odejmut. Podle tradiční čínské představy byl císař, zvaný též tchien-c' "syn Nebes" suverénem nad celým světem (tchien-sia "Podnebesím") a ostatní panovníci jsou pouze jeho vazaly. Toto pojetí (uplatňované i v diplomatických vztazích s evropskými zeměmi) bylo opuštěno teprve po takzvané 1. opiové válce ve 40. letech 19. století.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.