10 největších objevů roku 2010

1. ledna 2011 v 13:35 | Aťan |  Soukromá ENCYKLOPEDIE
o1
1. Nový prvek unuseptium

V lednu vědci z Flerovovy laboratoře nukleárních reakcí oznámili, že se jim podařilo připravit prvek s atomovým číslem 117. Dostal jméno ununseptium a značku Uus. V Mendělejově periodické tabulce zaujal pozici nejtěžšího prvku ze skupiny halogenů.


o2
2. Nervové buňky z kůže

V únoru ohlásil tým Mariuse Werniga ze Stanfordovy univerzity, že se jim pomocí genových manipulací podařilo z kožních buněk vytvořit zcela funkční neurony, které mohou plnohodnotně nahradit jakoukoliv buňku nervového systému. Zatím se to podařilo pouze u myší, není však důvod, proč by to nemělo jít i u lidí - a znamená to velkou naději pro výzkum a léčbu nejobávanějších nervových onemocnění včetně Parkinsonovy a Alzheimerovy chroby, nebo následků úrazů míchy. Především ale Marius Wernig předpokládá, že totéž bude možné i u dalších druhů buněk, což by mohlo nahradit problematické (nebo spíš uměle problematizované) používání embryonálních kmenových buněk.


o3
 3. Bublina umělého života

V květnu vyvolal velké vzrušení genetik Craig Venter tvrzením, že vyrobil umělý život. "Dosáhli jsme konečného vítězství, vytvořili jsme první umělou buňku," řekl Craig Venter triumfálně redakci The Times. "Je to jenom malý dětský krůček, ale takový, který změní myšlení lidí a celou filosofii." Ve skutečnosti ale byl vyroben jen genetický kód, což není nic zas tak převratného, a vložen do obyčejného mikroorganismu přirozeného původu. Bublina splaskla, do syntézy života máme pořád ještě daleko, opět se ale potvrdilo, že i ve vědě hraje marketingová komunikace stále větší roli.


o4
4. Proton je menší

V červenci mezinárodní tým vědců pracující ve švýcarském Institutu Paula Scherrera oznámil, že podle jejich měření je proton menší, než se dosud věřilo. Zdánlivě nevelký rozdíl 0,35 miliontin z miliontiny milimetru by ve skutečnosti ohrozil platnost řady teorií, měl by ale dopad i na vývoj nanotechnologií. Vědci proto s napětím očekávají, zda nová měření tento výsledek potvrdí.


o5
5. Strýček neandrtálec

Nejen vědce už dlouho vzrušuje otázka, zda máme v našem genomu také genetické informace od neandrtálců. Dosavadní analýzy mitochondriální DNA naznačovaly že nikoliv. Letos v květnu se ale švédskému paleogenetikovi Svante Pääbovi podařilo provést rozsáhlou srovnávací analýzu jaderné DNA, která prokázala, že ano. Není se za co stydět, zdá se, že nenadrtálci byli nejen fyzicky vyspělejší, než jsme my, ale měli i větší mozkovnu.


o6
6. Návrat od asteroidu

V červnu přistálo v Austrálii návratové pouzdro japonské sondy Hayabusa, která za sebou měla bezmála 7 let trvající misi k asteroidu Itokawa. Výpravu s původním názvem Muses-C pronásledovaly technické problémy, které vědci a technici z agentury JAXA řešili neustálými improvizacemi. Ani po úspěšném přistání dlouho nebylo jasné, jestli se podařilo odebrat alespoň nějaké vzorky. V listopadu ale JAXA oznámila úspěch: v pouzdře bylo asi 1500 mikroskopických částic, které umožní určit složení asteroidu.


o7
7. Vesmír před vesmírem

V září vyšla kniha The Cycles of the Time, která vzbudila velký rozruch - a nejen proto, že ji napsal Sir Roger Penrose, který je společně se Stephenem Hawkingem považován za největšího současného experta na kosmologii (nauku o vzniku a vývoji vesmíru). Netvrdí v ní totiž nic menšího než to, že v našem vesmíru existují stopy po událostech z jiných vesmírů, které existovaly před Velkým třeskem. Mají to podle něj být například gravitační vlny, jejichž existenci se ale zatím nepodařilo dokázat. A pak to mohou být také záhadné kruhy, které objevil satelit WMAP, když měřil rozložení takzvaného reliktního záření vesmíru. Většina fyziků zatím tuto myšlenku spíš odmítá - podle dnes všeobecně uznávané hypotézy o Velkém třesku se náš vesmír zrodil před necelými 14 miliardami let z takzvané singularity - bodu, v němž neexistoval čas, hmota ani fyzikální zákony. Má se proto za to, že bádat nad tím, co bylo před singularitou nemá smysl.


o8
8. Polapená antihmota

V listopadu se mezinárodnímu vědeckému týmu ALPHA ze společného evropského střediska jaderného výzkumu CERN poprvé podařilo po dobu téměř dvou desetin vteřiny uchovat atomy antivodíku ve speciální magnetické pasti. Antihmota okamžitě po vzniku reaguje s hmotou, což znemožňovalo její studium. Dosud se dařilo v magnetických pastech udržovat pouze subatomové částice antihmoty (pozitorn, aniproton), které mají elektrický náboj. Udržení celých atomů představuje velký příslib pro další výzkum.


o9
9. Baktérie s arsenem v jezeře Mono

Začátkem září americká kosmická agentura NASA oznámila, že následujícího dne vydá významnou zprávu týkající se mimozemského života. Média zpozorněla - 3. prosince se ale dověděla jen to, že v kalifornském jezeře Mono žijí baktérie, které do svých buněčných struktur (včetně DNA) místo fosforu zabudovávají jedovatý arsen. "Senzaci" nezachránilo ani tvrzení, že tak nějak by mohl vypadat život na jiných světech. Většina biologů totiž soudí, že jde nanejvýš o důkaz mimořádné přizpůsobivosti života pozemského.


o10
10. Planety cizích sluncí

Hledání planet u jiných hvězd úspěšně pokračuje - v prosinci byl ohlášen objev v pořadí už pětistého patnáctého vzdáleného světa. Opět jde o těleso typu tzv. horkých Jupiterů, které je větší než náš Jupiter a přitom obíhá velmi blízko své hvězdy vzdálené od nás 550 světelných let. Na vypátrání planet, které by se ve všech ohledech podobaly Zemi, zatím naše technika nestačí.

Zdroj: iHNed.cz
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.