Ve sborovně

12. března 2011 v 13:05 | autor bohužel neznámý |  POVÍDKY
Premiant základní školy je na chodbě za maličkost hystericky napomenut učitelkou. Při odchodu mu neopatrně v šeptu uklouzne: "...píča jedna..."

! foto pouze ilustrační !

Zástupce ředitele: Tak nám Josefe řekni, co jsi to říkal před hodinou.
Žák: (Mlčí.)
Třídní učitel: Víš, někdo tvrdí, že jsi říkal takové ošklivé slovo. Ale možná tě jen špatně slyšeli. Neříkal jsi náhodou úča jedna?
Učitelka: To teda neříkal. Nebo říkal jsi, Josefe?
Zástupce ředitele: Stačí, když se přiznáš, že jsi říkal úča jedna, dostaneš poznámku do žákovské a můžeš jít.
Třídní učitel: Jinak bychom se museli domnívat, že jsi říkal něco mnohem horšího a musel bys dostat ředitelskou důtku.
Učitelka: Žádnou důtku, budu kategoricky žádat o dvojku z chování!
Třídní: No tak, Pepo, řekni, žes říkal úča, a všichni si oddechneme.
Zástupce: No tak, Pepíku, takový bystrý a slušný hoch...
Žák: (Mlčí.)
Učitelka: Dostaneš dvojku z chování!
Třídní: Proč to neřekneš?
Žák: (plačtivě) Protože lhát se nemá.
Učitelka: Takže je to jasný, pane zástupče, řekl TO!
Zástupce: Řekls TO?
Žák: (Mlčí a klopí oči.)
Třídní: (ve snaze pomoci mu) Možná, že se tak u vás doma normálně mluví, a že ti to proto vyklouzlo. To by byla polehčující okolnost a spravila by to důtka.
Učitelka: Kategoricky trvám na dvojce z chování!
Zástupce: Rozmysli si to dobře, Pepo, víš, co je to polehčující okolnost?
Žák: Ano, prosím.
Zástupce: Takže, mluví tak u vás někdo?
Žák: Ne, prosím. (Otce tato slůvka sice několikrát slyšel vykřikovat u televizních zpráv, ale udávat přece nebude...)
Učitelka: Jasná dvojka z chování. A navíc budu žádat, aby vaši rodinu navštívila sociální pracovnice, a zjistila, v jakých to žiješ poměrech, že máš takovéhle výrazy. Kdepak dělá tvá maminka?
Žák: Učí na střední škole.
Učitelka: (sarkasticky) A tatínek nejspíš taky, co?
Třídní: Ne, kolegyně, jeho tatínek je docentem na univerzitě.
Učitelka: No, ještě lepší. Tak odsud vypadni, a pamatuj si, že tě dvojka z chování nemine. A v osmičce na konci roku to znamená, že se nedostaneš na školu. Na žádnou! Budeš někde zametat ulice!
Žák: (Odchází s vyděšeným výrazem.)
Třídní: To je náramně složitý problém.
Učitelka: Jaký problém? Na té dvojce z chování trvám!
Zástupce: Víte, paní kolegyně, tady jde o to, že my mu ji vlastně dáme za pravdomluvnost.
Učitelka: No dovolte!
Zástupce: Ale ne, tak jsem to nemyslel. To co řekl, je jistě hanebné. Ale kdyby nám tady zalhal, a trval na tom, že řekl úča, tak vyvázl s poznámkou.
Třídní: A protože nelže, dostane dvojku z chování.
Učitelka: Tu dvojku dostane za to, co řekl, a basta!
Zástupce: Jistě, pochopte ale, že jsme se octli v divné situaci. Je to velmi dobrý žák. Řekl, co neměl. A pak toho jistě litoval. Ale pokud mu dáme dvojku z chování, tak to je signál, že příště má lhát, ...zvlášť když jsme ho k tomu naváděli.
Třídní: No, ono z hlediska praktického života to je celkem dobrá lekce...
Učitelka: Tedy pánové, já nevím, o co vám jde, já v tom žádný problém nevidím, na té dvojce z chování trvám, a teď už musím do hodiny, nebo mně ti zasraní potrati udělají ze třídy kůlničku na dříví! (Odchází.)
Zástupce a třídní (jednohlasem): Píííča jedna!

 


Komentáře

1 otter otter | 20. prosince 2011 v 19:03 | Reagovat

jo, jsou dobrý učitelky a pak i ty horší :)
já mám naštěstí zkušenost s těmi dobrými. Ne bo je to i otázka pohledu? Jak vidíme svoje dítě (andělíček!) dokážeme se navzájem pochopit? Nikdo z nás to nemá lehký...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.