Parlamentní listy - komentář čtenáře Jardy

15. dubna 2011 v 14:47 | Jarda |  ČESKÁ HISTORIE I SOUČASNOST "napřeskáčku"


Česká republika prakticky po celých dvacet let působí jako dojná kráva nenasytných politiků. Na mléku a strdí českého národa se s láskou sobě vlastní pasou jak pravicoví tak i levicoví politici. Ty takzvané demokratické síly vytvářejí ve společnosti svou vlastní podobu virtuální reality, ve které jsou činy té či oné politické garnitury pokládány za zákonem nepostižitelné. Česká verze demokracie vůbec není demokracií. Je to pouze podivný vztah nevyváženosti jednotlivých poměrů sil. Na jedné straně stojí politické strany válčící naoko mezi sebou a na druhé straně jsou vlivné obchodní skupiny mající faktickou moc a sílu ve státě.

S postupem času se začínaly propojovat politické a obchodní světy až se najednou asimilovaly, aby vytvořily prokorupční a prospěchářské prostředí. V této atmosféře funguje česká demokracie. Je to taková zvláštní, hybridní podoba nemající se svým slovním základem nic společného. Politici si umně zvolili východní pojetí demokracie. Ta anglosaská podoba pochopení demokratických základů je zde nevítaná. Česká verze demokracie je pouhou iluzí skrývající boj mezi dvěma mocenskými prvky. Na jedné straně stojí politici lačnící po přerozdělování národního bohatství a na druhé mocné firmy a obchodní společnosti lačníci po moci rozhodovat o dění ve společnosti tak, aby dosáhly co nejvíce úspěchu pro sebe samotné. Česká politika je velmi nemocnou. Podlehla tlaku kádrů ČEZu a dalších významných hráčů na společensko - mocenském poli.

Opozice, ta slavná levice se najednou přestává chovat jako opoziční síla mající za úkol bojovat proti vrtochům vládnoucích stran. Jejich touha po podílení se na dojení státních struků ohlušila záladní element demokratického světa. Levice rozkládána vnitřními boji o moc na slunci vyvtáří iluzi ve vládních kruzích o jejich neporazitelnosti a neomezenosti. Proto také od roku 2007 je zahájena cesta k asociální společnosti uplatňující právo silnějšího, popírající základní princip solidarity silnějších se slabšími. Najednou tu máme nepochopitelnou situaci plnou zvláštních paradoxů. Vláda začne popírat život a vyzdvihuje majetek nad to nejcennější. A co dělá opozice? Plká a nemá se k žádným krokům. Bojí se, protože kdyby zasáhla, tak by přišla o část svých statků. Kdesi v pozadí číhají oni hybatelé českého politického nebe a nedovolují politickým loutkám chovat se tak, jak by bylo záhodno.

Hra na boj s korupcí se stává pouze jakýmsi rituálním tancem podobajícím se tanečkům novozélandských Maurů. Čím více bude politik vyplazovat jazyk a cenit zuby, tím více bude ukazovat jak nechutným je hercem a s korupcí defakto souhlasí. V demokratické společnosti nelze volat po právu a sám toto právo nevidět u svých vládních činitelů. Je až komické vidět opoziční politiky volat po dodržování boje proti korupci a přitom přeci všichni vědí, že ten a ten se také na korupci podílel. Podivné kroky politiků nám ukazují v plné nahotě pravdu mých slov. Stačí se podívat na zločiny páchané za Klausovy vlády, podívejme se například ale také na podivné chování levicových politiků jako jsou Tvrdík, Gross a další. Současný vládní kabinet překypuje zvláštními lidmi. Mohl bych jmenovat Schwarzenberga, Kalouska, Vondru, Johna a další. Poslední volební klání bylo plné řečí o tom jak krásné změny se chystají. Dinosauři měli být vyobcováni a všichni měli být nahrazeni novými neokoukanými tvářemi. Nakonec došlo opět k prosazení obchodních zájmů a náhrada starých obnošených dinosauřích profilů se nekonala. Jurský park se zalíbil obchodnickým Véčkařům, jak nádherně si v tom prehistorickém parku plném archeologických nálezů lebedí. Panu Johnovi nevadí dinosauří archetipy, nevadí mu ani obchodní poslání vlády. Žádná změna se nekoná. Naopak česká demokracie je przněna, dochází zániku sociálního smíru, uměle je zaváděn asociální pohled na svět. Špinavá práce ODS je přenechána TOPáčkům a Véčkařům.

Demokracie pláče, je beznadějná. Občan je opět někde v pozadí. Je krmen virtuální realitou vytvářenou médii. Skuteční hybatelé moci přebírají otěže. Velké konglomeráty mezinárodních charakterů přebírají moc ve státě a politici jsou pouhými věšáky zavádějícími názory průmyslových magnátů do praktického života. Realita neotřesitelné vládní strany se stává čím dál větší realitou. Vše se vymyká z rukou. Vláda je čím dál více ovlivňována obchodními zájmy a staví se proti vlastnímu lidu. Opozice opět mlčí. Na svět vycházejí jedna aféra za druhou. Vládní ale i opoziční strana na komunální politice ukazuje jací politici jsou. Tato země přestává být zemí pro lidi. Stává se z ní jedna obrovská firma sloužící k obohacování pár lidí. Zavádí se plný charakter společnosti využívající 90 % obyvatel pro potřeby 10 % nejbohatších. Opět politici mlčí, neboť jsou udržování při své politickém životě právě pomocí moci a majetku mocných. Bože jak jsou slova Bohuslava Sobotky stejně lacinná jako slova Nečasova. Oba dva nemyslí nic vážně.

Společnost se dostává do patu. Občané pociťují, že skutečná podoba české demokracie je taková, že vlastně ani neexistuje. Zlovůle jedné skupiny lidí je nadřazena solidárnosti a potřebám větších mas obyvatel. Je nějaká cesta z tohoto marasmu? Moc ve státě by teoreticky měla patřit lidem, ale ve skutečnosti patří průmyslovým gigantům a jejich magnátům. Mafiánští bossové nabírají na moci a lid se dostává do strnulého stavu. Plný šoku pozoruje co se to kolem něj děje. Prospěcháři pomaličku nabírají posledních sil aby se podíleli na odebírání přebytečných peněz toulajících se v nepřehledném státním rozpočtu.

Je nějaká šance na příchod demokracie? Upřímně nevím, ale pokud s tímto stavem lidé nebudou nic dělat tak bude docházet ke stále větší recidivě společnosti, ze které se nemusí tento národ probudit. V nastalé agónii a apatii může snadno podlehnout podnikatelsko - politickým zájmům pánům poslancům a ministrům. Nejhorší na tom všem je ten fakt, že této demagogické apatii podléhají česká média a ráda se podílejí na politickém dokreslení virtuálního stavu společnosti. Mezitím se v reálnu provádějí další levárny přikryté virtuálním světem médií a politických lží. Kam jsme se to jako společnost za posledních několik desítek let dostali? Ne, toto není demokracie, toto je vláda obchodníků a mafiánů nad politiky a jejich stranami.

__________________
(pozn. autora blogu: i přes nahrávku z r. 2007 si myslím, že VV je jedinou politickou stranou, která miliardy ze státní pokladny nerozkradla, ale naopak ušetřila, Bárta jako ministr dopravy nepřihrál ABL jedinou státní zakázku, protože tušil dnešní démonizaci ABL)
 


Komentáře

1 mutil mutil | Web | 15. dubna 2011 v 19:14 | Reagovat

Řekl bych, že je to moc hezky napsáno. Ti nahoře jsou nahoře a dolů se ani nepodívají, aby si nepokazili hezký den. A ti dole mohou jen skřípat zubama, protože tento systém semele každého, i na toho sebelepšího a nejmorálnějšího se hned přilepí nějaká žvýkačka v podobě výhod a "půjček". A ta žvýkačka se pak táhne s každým. A většině těch zvolených vyvolených to je v důsledku jedno. Mrzí je jen konec volebního období.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.