Střední vrstva velice brzy spadne mezi deklasované

16. května 2011 v 8:43 | Jan Keller |  ČESKÁ HISTORIE I SOUČASNOST "napřeskáčku"
"Česká republika je v evropském kontextu zemí chudých středních vrstev. My jsme letos dělali výzkumy v Ostravě a zjistili jsme, že nejspecifičtější je to, že naše střední vrstvy sice existují, ale jsou vyloženě chudé. Tyto chudé střední vrstvy mají podle českého pravicového scénáře jednak sponzorovat zbytky sociálního státu a mají ze své kapsy jednak hradit ziskové příležitosti pro ty, kteří si zprivatizují služby veřejného sektoru," říká profesor Jan Keller z Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity nacpanému sálu, kde jsou pod tlakem i vchodové dveře. Není divu, Keller už je nejen vynikající sociolog a publicista, ale v pravém slova smyslu hvězda, která je obléhána širokým, nejen akademickým publikem.

"Když jsme dělali výzkum středních vrstev na Ostravsku, museli jsme tam zařadit už lidi s příjmy nad 15 tisíc korun čistého, abychom tam vůbec někoho měli. Kdybychom to srovnali třeba s Francií, tak tam, kde jsou na Ostravsku střední vrstvy, jsme ve Francii hluboko pod prahem chudoby. Jestliže berete 15 tisíc a polovičku z toho dáte za inkaso, co to jste to za střední vrstvu, které zbude sedmnáct stovek na týden?

Nicméně, i když jsme nastavili tyto hranice takto nízko, to znamená, že střední vrstvu pro rodinu s dětmi jsme počítali už od 30 tisíc korun (příjmy jsou posuzovány na úrovni domácnosti, na každé dítě bylo připočteno zhruba pět tisíc), je těch středních vrstev velice málo a jen nepatrně se liší od těch, kteří jsou pod nimi. Na Ostravsku se tedy střední vrstvy liší příjmem, který je často vyšší jen o pár tisíc korun, rozhodně o méně, než je oněch 12 až 15 tisíc korun, které mají zaplatit za chystané reformy. Dále se liší vyšším vzděláním a nižším věkem - jsou vzdělanější a mladší. A konečně, asi 15 procent středních vrstev, které jsme zkoumali, tvoří podnikatelé, zbytek jsou zaměstnanci, něco málo jsou důchodci a téměř tam nenajdeme nezaměstnané.

Mnohem méně se střední vrstvy liší od těch dole výší svých osobních úspor. Naprostá většina těch, kteří se počítají do středních vrstev, nemá úspory žádné nebo do 50 tisíc korun. Neliší se ani typem úspor a četností a výší půjček. Jsou stejně zadlužení jako ti pod nimi. Dokonce se málo liší i sebezařazením. Jak střední, tak nižší vrstvy se samy zařazovaly jako střední, nikdo jako nižší. Velice málo se liší také typem bydlení. Dokonce ty nižší střední vrstvy, protože jsou starší, tak častěji bydlí v cihlových nájemních domech, a nejčastější nová střední vrstva, ta mladší střední, bydlí v panelácích. Když to studujete jenom ve větším městě, třeba i v Praze nebo v Brně, je tu problém, protože část středních vrstev jde v rámci suburbanizace mimo obvod města. Proto to teď zjišťujeme v rámci Severomoravského kraje, abychom zachytili i ty, kteří byli tak úspěšní, že se vystěhovali do svých zadlužených paneláků naležato.

Co to znamená, když to shrnu? Většina našich středních vrstev vůbec není zajištěna, nemají žádné rezervy. Rozdíly v příjmu jim zatím umožňují vylepšit si běžnou spotřebu. Mají o něco lepší auto, o něco lepší vybavení domácnosti, atraktivnější dovolenou, ale ty rozdíly jsou tak malé, že to středním vrstvám neumožňuje našetřit si tolik, aby byly aspoň střednědobě zajištěnější než vrstvy nižší. Přitom většina těch reforem, které mají přijít, dolehne víc na střední vrstvy než na nižší, protože u těch nižších už není co brát.

Střední vrstvy nesmějí být posledním sponzorem sociálního státu. To znamená, že je nutné opět zavést progresivní daň. A zadruhé je třeba výrazně omezit to, co vyprazdňuje pokladnu státu, tedy korupci.

Abych to zakončil nějak optimisticky, já jsem bytostný optimista, myslím si, že pokud budeme trpělivě tyto souvislosti lidem vysvětlovat, tak to nakonec pochopí i vysokoškolsky vzdělaní voliči." (celý článek)


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.