Tajuplné finance Vatikánu

28. srpna 2011 v 14:24 | Epocha |  ZAHRANIČÍ - politika

Vatikán spravuje finance katolických institucí a organizací po celém světě. O to víc jsou pak skandály šťavnatější. V roce 1982 se vatikánská banka nepříjemně namočí do bažin bankrotu největší soukromé italské banky Banco Ambrosiano, v níž je vatikánská instituce hlavním akcionářem.

Časopis Time z toho roku píše: "Skandál světové úrovně ohrozil finanční stabilitu některých evropských bank, ztratilo se 1,4 miliardy dolarů a dva lidé zapletení do podvodů zemřeli." Jedním z mrtvých je i Roberto Calvi (1920-1982), prezident Banky Ambrosiano. Říkalo se mu Bankéř boží, protože měl velmi blízký vztah ke Svatému stolci. Prý byl ale členem zednářské lóže a dost sešněrovaný s mafií, která prostřednictvím Banky Ambrosiano prala špinavé peníze.

V sobotu 5. června 1982 dorazí papeži Janu Pavlu II. (1920-2005) varovný dopis, ve kterém ho bankéř Calvi varuje a upozorňuje, že by tato událost mohla "vyvolat katastrofu nepředstavitelných rozměrů, ve které církev utrpí nejvážnější škody!" Pět dní nato Calvi prchá do Londýna. 18. června 1982 najde jeho tělo pošťák u řeky Temže s 20 000 dolary v kapse v různých měnách. Chvíli nato Ambrosiano bankrotuje. A přestože vatikánská banka hmotnou zodpovědnost za pád gigantu nikdy neuzná, vyplatí v roce 1984 věřitelům "boží držhubné" v hodnotě v přepočtu 8,8 miliardy korun!


Vatikánský poklad

Hluboko ve vatikánských muzeích leží tajemný svět, klenoty nevyčíslitelné hodnoty. Tady se ukrývá pravý poklad - ve formě historicky cenného učení, spisů, děl a myšlenek. Přispěly k tomu různé kultury a jiná náboženství. Něco importovaly křižácké výpravy, něco misijní činnost z Afriky, Jižní Ameriky nebo Asie. "Základ sbírky tvoří asi 80 000 předmětů, ale neexistuje žádný seznam," svěřuje se Stefania Pandozyová, hlavní restaurátorka. Často je záhadou, jak se ten který předmět za zdi Vatikánu vlastně dostal. Další poklady leží ve vatikánském archivu na severní straně města. Každou uličku podzemních prostor lemují náboženské zákony a diplomatická korespondence z až 8. století. Stálá teplota a vlhkost konzervuje tisíce tajných složek. "Slovo tajné většinou vyvolává pocit záhadnosti. V období renesance se ale všechny knihy a dokumenty vladařů označovaly za tajné. Dokonce i kuchyně. Pravda je, že každý papež měl svůj tajný archiv," říká biskup Sergio Pagano. (celý článek)
 


Komentáře

1 financeadvisory financeadvisory | Web | 16. ledna 2014 v 17:30 | Reagovat

Bylo by zajímavé sedozvědět, jaké poklady jsou tam navždy ukyty

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.